"Pro člověka, který se nevzdává, neexistují hranice."

Únor 2013

Nenávist.

16. února 2013 v 9:46 | Allarisse |  Realita
"Pokaždé, než se naštvete, začnete někoho proklínat a vztekat se, zkuste si to dobře rozmyslet."

Jo, tak já se rozmýšlet neumím. Jednám hned, bez rozmýšlení. A často na to dopadám.
Ale co, život je takovej, nepáře se s náma. Je krutej a bezlítostnej. Zvykejte si.

Zasnění.

16. února 2013 v 8:32 | Allarisse |  Deník
Stojíš na kopci a jsi uchvácená tím krásným pohledem. Vždy Tě to uklidní a díky tomu dostáváš sílu jít dál.
Miluješ západ slunce. Má v sobě tolik energie. Tolik tajemna.
Sedneš si do trávy a pustíš si do sluchátek tvojí nejoblibenější hudbu a snažíš se relaxovat.
Zamyslíš se a najednou se rozesměješ, protože sis uvědomila, že tu jsi sama a někdo by Tě mohl přepadnout, ale Ty se tomu jen směješ. Je ti to jedno, jsi ráda, že jsi tady, v klidu a sama. Jsi tam, kde můžeš v klidu přemýšlet o svých věcech, tam, kde můžeš nechat své myšlenky proudit.Tady nejsi nijak zranitelná.
Říkáš si, že jsi v ráji, ale to za chvíli skonči.

Lehneš si a zavřeš oči. Miluješ, když do Tebe naráží teplý vítr a slyšíš malé crvčky. Opravdu je to ráj.
Chtěla bys být volná, jít si kam chceš a dělat si co chceš.

Ano, každý má nějaký tajný sen. Nesplnitelný.

Nechutná faleš.

14. února 2013 v 16:01 | Allarisse |  Realita
Říká se jim, že jsou nejlepší. Není to tak.

Znáš to? Jste nerozlučné, říkáte si vše. Bez sebe neuděláte krok, jste jako sestry.
Jako sestry? Kecy. Vykašlala se na Tebe hned při prvním větším problému. Baví se s Tebou, jen když se jí to hodí. Když něco potřebuješ, vykašle se na Tebe.

Myslíš, že přeháním, že to tak není? Promiň, ale já žiju v realitě.

Víš jak to vím? Znám to a pronásleduje Mě to.

Chvilka deprese.

13. února 2013 v 21:19 | Allarisse |  Deník
Sedíš v rohu na posteli, v jedné ruce svíráš promočený a zmuchlaný kousek kapesníku. Přemýšlíš nad tím, co uděláš? Ano. Jsi odhodlaná. V tuhle chvíli se nebojíš. Uděláš cokoli, jen aby to přestalo. Máš sto chutí se vyřvat, do něčeho zběsile kopat a mlátit, ale na nic s toho nemáš sílu. Jen brečíš a utíráš si slzy.

Štve Tě to, moc Tě to štve, nebo Tě to mrzí? Teď už je to jedno, nevrátíš to zpět.
Bereš si papír, chceš se s toho vypsat, ale po chvilce zjistíš, že mokrý a roztrhaný kus papíru Ti je vlastně stejně k ničemu. Říkáš si, že to bude dobrý, přesvědčuješ se o tom, ale Ty moc dobře víš, že to dobrý nebude. Myslíš, že myšlenka to vše spraví? Omyl. Nic se nestane. Bude to stejné.

Ke konci, kdy už jsi vyčerpaná a unavená si řekneš, že to zítra bude lepší, třeba. A usínáš s pocitem strachu. "Co když to bude horší?."

Valentýn

13. února 2013 v 20:28 | Allarisse
Zítra je Valentýn. Pro někoho den zamilovaných, pro Mě je to ale jen pouhý čtvrtek. Pouhý den v týdnu.
Už se "těším" na ty řečičky kamarádů ve stylu → "Aá, já koupila příteli krásného méďu se srdíčkem, a on Mě chce vzít do luxusní restaurace" apod. Fuj. Je mi s toho jen zle.

Všude budou páry, co se budou držet za ruce a vyznávat si lásku. Neříkám, že to není hezké, když kluk vyjádří holce, jak moc jí miluje. Každý by to chtěl zažít. Ale proč vyjadřovat lásku zrovna ten jeden den v roce? Vyjádřit lásku se dá přece vždy, a je jedno jaký je datum. A nemusí na to upozorňovat celej svět.

Myslete si co chcete, ale Já Valentýn nemám ráda.

Ale těm zamilovaným → Krásný Valentýn.

Asi z Marsu.

13. února 2013 v 19:23 | Allarisse |  Deník
Jsem člověk, hezké, to ano. Mám tělo, dvě ruce, nohy, oči, uši apod. Umím mluvit, číst.
Takže bych správně měla být normální, ne?

"Divná", "Pesimistka", "Neviditelná", "Nenormální", "Tajemná". - Ano, to jsou ty slova, které moc dobře znám a často je slychávám. No což, každý je nějakej a Já jsem zrovna taková.
Zvykni si.

Nemám ráda Justina Biebra, Selenu Gomezovou ani tu Cyrusovou. Radši si pustím něco od Black Veil Brides, nebo pořádný Drum and Bass. Nebo zkouknu nějaký horor (mimochodem, horory miluju).

Oblíkám se tak, jak to mám Já ráda. Převažuje u mě tmavá barva. Ano, někdy mě někdo osloví "Emo" nebo se Mě někdo zeptá "Ty jsi Emo?", ale moje odpověď je vždy stejná - "Nejsem Emo". Bohužel, většina to nepochopí a dál melou svoje.

To, když má člověk černý vlasy, pod očima tužku a nosí tmavé oblečení hned znamená, že je Emo? Hm, zajímavé.

No, přiznám se. Emo jsem byla. No co, každej je nějakej a Mě se tohle zrovna líbí. Sice už Emo nejsem, a už ani nechci být, ale narážky na to slyším skoro pořád. A co, Mě je to fuk. Líbí se Mi tyhle styly, ale pro ostatní to je prostě hnus. Co dodat, jejich volba.







Ten zasněný pocit.

13. února 2013 v 18:40 | Allarisse |  Realita
Určitě ten pocit znáš. Stojíš venku, díváš se na něho, nemůžeš s něho spustit oči. Ve snu vidíš, jak se spolu držíte za ruce a vaše rty se dotýkají. Jde vidět, že jste do sebe zamilovaní a uživáte si každičkou vteřinu, co jste spolu.
Nebuď hloupá a podívej se pořádně. Nejsi to Ty, kdo se s Ním líbá, drží ho za ruku, ale nějaká čůza, kterou už od prvního pohledu nesnášíš a nejradši bys jí vyškrábala oči. Ano, TOHLE je realita. Ale sen je to pěkný, ne?

Úvod a seznámení.

13. února 2013 v 18:00 | Allarisse
Ahoj.

Začnu asi tím, že se představím. Jmenuju se Alex. Ale říkej Mi Allarisse. Je mi 17 let. Jsem normální zasněná holka, co nesnáší realitu, váží si minulosti a bojí se budoucnosti.
Jsem snílek a pesimista v jednom.
Jdi dál a odhal vše, co tu skrývám. Snad se Ti tu bude líbit.

S láskou Allarisse.