"Pro člověka, který se nevzdává, neexistují hranice."

Tattoo.

28. dubna 2013 v 15:22 | Allarisse |  Others
Ano, tetování. V týhle době ho má každý 5tý člověk.
Kdekoliv, cokoliv a jakkoliv.

Můj názor na tetování Mě se líbí a možná jednou bych nějaké chtěla mít. Nechci mít zase potetovaný celý tělo.
K některým lidem (např. u rockerů... atp.) se to hodí a nevypadá to zase tak špatně.

Hodně lidí si nechává vytetovat Své znamení, Své jméno, jméno Své lásky, zvířata, citáty, písmena..apod.

Ale je pár případů lidí, co si nechá vytetovat jméno Své přítelkyně (přítele), kteří spolu jsou jen pár dní a po dalších pár dnech se rozejdou. Znám docela pár případu (lidi, co tohle udělali) osobně.
Chápu, že si ze začátku myslí, že spolu budou navždy, ale hned po pár dnech a tohle? O.o
Já bych si počkala třeba na nějaký dlouhodobý výročí a pak třeba bych si nechala vytetovat jeho jméno.
Ale to je jen můj názor že.

Já bych chtěla mít někde vytetovanýho malého štíra. Jsem totiž ve znamení štír a taky se Mi štíři strašně líbí.
Nevím přesně, kam bych ho chtěla. Nechci ho úplně moc, ale kdyby to někdy šlo, tak proč ne, že.
No a potom ještě srdíčko a v něm začáteční písmeno Svého přítele. Ale to až třeba po zásnubách, jako dárek, nebo tak.
Není pro Mě důležitý mít tetování, to zase ne. Pěkný to je, ale jsou důležitější věci.

No, a to je asi vše o Mým názorů na tetování. Asi.

Tady pár hezkých fotek




Máte tetování nebo, uvažovali jste někdy o tom, že si necháte něco vytetovat na kůži?
Jaké byste chtěli mít tetování Vy?
 

Déšť, Hvězdy, Tma.

28. dubna 2013 v 12:19 | Allarisse |  Deník
Stékajicí kapky, po skle špinavého okna. Držím ruku přitisknutou na studeném skle, stojím tam sama.
Úplně sama. Nebojím se.

Vidím hvězdy, ty krásně zářící hvězdy a přemýšlím.
Ty hvězdy. Jsou na nebi a nikdo si jich nevšímá.
Jsou sami, ale zároveň i spolu. Tak vyjímečné.

Vnímám to ticho, tu tmu. Kapky, teré dopadají na okno. Stále přemýšlím.
Přestává pršet a i Já se přestávám klepat zimou. Nebo snad strachem. Kdo ví.

Padám na nohy, na zem. Sedím tam a pomalu zavírám oči.
Usínám.



Jóga.

28. dubna 2013 v 11:03 | Allarisse |  Others
Před pár dny, jsem se dala na Jógu.
Zatím jen ale na domácí cvičení, kdy sleduju různé videa a podle nich cvičím.

Jasně. Nejsem ten typ, co každý ráno dá 20 koleček okolo svého baráku, nebo co aktivně sportuje.
Jsem velice líná a zase až tak moc Mi to nevadí.
Ale nějak hýbat se prostě musím.

Snad Mi to nějakou dobu vydrží. (Držte Mi palce.)

Jóga je hlavně na stres, což je asi pravda. Docela Mě uvolňuje.



Jógou se nazývá starověké cvičení, které pomáhá utvářet harmonii těla, mysli a duše. Lidé cvičí jógu po tisíce let, aby pocítili klid a harmonii v sobě samých.
Jóga také napomáhá být zdravější a šťastnější a to díky vitalní životní energii, která proudí celým naším tělem.
 


Zmatenost.

26. dubna 2013 v 19:12 | Allarisse |  Deník
Jsem zmatená. Sama v sobě. A nejhorší je, že až teď začínám poznávat, jak moc se nevyznám v lidech.

Každý se s Tebou baví jen tehdy, když se mu to prostě jen hodí.
Začíná to tím, že jsou hodní, vstřícní, potom to pokračuje ke kamarádství, zhruba u konce to je pomluvačnost a na konci je to úplný ignor a nebo při nejhorším další pomlouvání a dělaní naschválů.
Nikdo z nich nemá rád nikoho jiného, než sám sebe.
Tak to prostě je. Všichni musí hrát jen sám za sebe. Jen tohle je jistota.
Hlavně se nepřetvařovat a být sám sebou.

Ale stejně jsem zmatená. Mám tolik otázek. Proč to vlastně dělají? Baví je to? Opravdu je moc baví přihlížet na to, jak toho druhého ničí? Snaží se snad zvýšit Své ego?
Ego? Ano, jsem velmi vtipná.

Já jsem nejradši sama. Poučila jsem se a naučila se žít samotářský život. Nechybí Mi nic s toho, co bylo předtím.
Možná ta důvěra, která byla v zápěti ztracená a potopena na úplný dno.

Lidi se dají těžko změnit. Je to skoro nemožné.

Bouřka.

26. dubna 2013 v 18:39 | Allarisse |  Deník
Hodně lidí nemá rádo bouřku. Možná proto, že je docela nebezpečná, a už pár lidí to stálo život.
Ale Já jsem pravý opak. Bouřku miluju.
Asi před pár lety jsem vždy říkala → "Když mi je smutno, a je bouřka, tak mi moc pomůže. Aspoň vím, že nejsem sama, kdo zuří." Možná, že je na tom něco pravda.

Blesky, tajemná tma, ohromující rány a když je k tomu i déšť je to něco úžasného. K bouřkám a dešti pociťuju určitou náklonost.
Strašně dobře se při bouřkách přemýšlí a je uklidňující.

Snad brzy nějaká bude.

Papír, tužka a myšlenky.

11. dubna 2013 v 19:21 | Allarisse |  Deník
Máš před sebou papír, bereš si tužku a zapátráš v hlavě, co bys tak mohla nakreslit.
Co třeba tak Své sny? To, čeho bys chtěla dokázat, nebo to, co si přeješ, o čem sníš.

Jak lze nakreslit třeba svoboda? Nový život? Nebo láska? A nebo třeba smutek?

Nevíš, jak to nakreslit? Použij svou fantazii, každej jí má.
Je jedno jak to nakreslíš pro ostatní, je hlavní, jak to nakreslíš pro sebe. Je to jen Tvůj papír a jen Ty mu můžeš porozumět.
Nesmíš se bát ničeho, ta nicota Tě může pohltit.

Já třeba své pocity kreslím skoro pořád.

Možná je to trochu troufalé, ale co, za zkoušku nic nedám. Zajímalo by Mě, jaké máte sny Vy.
Byla bych ráda, kdybyste se o Ně podelili a napsali je na můj email. Můžete je klidně i nakreslit. Budu ráda, když napíšete. Klidně se o nich můžeme pobavit.
Klidně napište i svůj názor, pokud je nechcete psát zde do komentářů, prostě cokoli, co Vás napadne. :)

Tady můj email: allarisse321@gmail.com

Očekávání.

11. dubna 2013 v 18:46 | Allarisse |  Deník
Mám spoustu očekávání.
Například, že by konečně mohlo začít Jaro, takové jaké by mělo být. Slunečné a teplé dny, ty už chci.
Nebo, že už konečně se dostanu k tomu, abych dočetla knížku, kterou mám už dlouho rozečtenou, ale bohužel nějak není čas a možná ani nálada, abych jí dočetla.
Možná i očekávám to, že pár lidí v tomhle světě zmizí. Ano, to by bylo nejlepší. Hned by byl život o něco krásnější.
Smůla je v tom, že když někdo špatný zmizí a Vy se radujete, tak se za nedlouho ukáže někdo další, kdo Vám tu radost zkazí. Holt, takovej je život.

Fantazie.

21. března 2013 v 13:45 | Allarisse |  Deník
Každý z Nás ma Fantazii. Někdo velkou, někdo zase občasnou v míře. Já trpím velkou fantazií.
Ne, nepředstavuju si mého vysněného kluka, nebo můj vysněný život apod. Takhle hluboko jsem ještě neskončila.
Ale co třeba moje poslední fantazie ?
To bylo nedávno, seděla jsem doma u kompu a strašně se nudila a přemýšlela jsem, co bych udělala své "kamarádce", zajímavé myšlenky Mě napadali.
Rozříznout jí v polovině hlavu motorovkou, Kalašnokovem jí prostřílet mozek nebo i celé tělo, vzít nějakou nebezpečnou kapalinu a nalít jí to do pití. Zajímavé nápady. Ale pak Mě napadlo - Kde vezmu Kalašnikov ? Kde seženu nějakou kapalinu, když na střední nemám chemii ? Ale tak, kdybych byla šikovná, poradím si.

Co Vy ? Máte nějaké veselé vzpomínky na Vaší fantazii nebo představy ? Pokud ano, budu ráda, když se s něma pochlubíte do komentáře, nebo na můj email. :)

Xoxo. (^_^)

Nenávist.

16. února 2013 v 9:46 | Allarisse |  Realita
"Pokaždé, než se naštvete, začnete někoho proklínat a vztekat se, zkuste si to dobře rozmyslet."

Jo, tak já se rozmýšlet neumím. Jednám hned, bez rozmýšlení. A často na to dopadám.
Ale co, život je takovej, nepáře se s náma. Je krutej a bezlítostnej. Zvykejte si.

Zasnění.

16. února 2013 v 8:32 | Allarisse |  Deník
Stojíš na kopci a jsi uchvácená tím krásným pohledem. Vždy Tě to uklidní a díky tomu dostáváš sílu jít dál.
Miluješ západ slunce. Má v sobě tolik energie. Tolik tajemna.
Sedneš si do trávy a pustíš si do sluchátek tvojí nejoblibenější hudbu a snažíš se relaxovat.
Zamyslíš se a najednou se rozesměješ, protože sis uvědomila, že tu jsi sama a někdo by Tě mohl přepadnout, ale Ty se tomu jen směješ. Je ti to jedno, jsi ráda, že jsi tady, v klidu a sama. Jsi tam, kde můžeš v klidu přemýšlet o svých věcech, tam, kde můžeš nechat své myšlenky proudit.Tady nejsi nijak zranitelná.
Říkáš si, že jsi v ráji, ale to za chvíli skonči.

Lehneš si a zavřeš oči. Miluješ, když do Tebe naráží teplý vítr a slyšíš malé crvčky. Opravdu je to ráj.
Chtěla bys být volná, jít si kam chceš a dělat si co chceš.

Ano, každý má nějaký tajný sen. Nesplnitelný.

Kam dál